|
|
Kulturní kompetence sester v agenturách domácí péče
RÁSOCHOVÁ, Marie
Tato diplomová práce na téma: "Kulturní kompetence sester v agenturách domácí péče" si klade za cíl zmapovat úroveň kulturních kompetencí u sester v agenturách domácí péče. Na základě předem stanoveného cíle byly formulovány dvě výzkumné otázky: Jaká je míra kulturních kompetencí u sester v agenturách domácí péče, a které kulturní výzvy jsou přítomné u sester v agenturách domácí péče. Ve výzkumné části byla použita metodika kvalitativního výzkumného šetření. Sběr dat byl realizován za pomoci polostrukturovaného rozhovoru, který byl vytvořen ve spolupráci s řešitelským kolektivem výzkumného grantového projektu číslo GAJU 046/2021/S. Výzkumný soubor tvořilo 11 sester pracujících v agenturách domácí péče. Získané rozhovory byly zpracovány za pomoci kódování, ve kterém kdy bylo vytvořeno 5 kategorií a 16 podkategorií. Z výsledků výzkumného šetření je patrné, že sestry v domácí péči poskytují pacientům vysoce individualizovanou péči, která splňuje podmínky kulturně kompetentní péče. Zároveň se odhalily slabiny, které stojí ve formě výzev před sestrami. Je to například komunikační bariéra a zapojení tlumočníka do péče o pacienty v domácí péči, zkvalitnění celoživotního vzdělávání sester v domácí péči a zařazení kritické reflexe do práce sester. Také vyšlo najevo, že sestry stojí před výzvou technického zvládnutí práce v domácím prostředí klientů. Dle výsledků je patrné, že zdravotnická zařízení stojí před výzvou zefektivnění předávání informací mezi jednotlivými subjekty poskytování péče a tím zlepšení možnosti přípravy sestry na návštěvu u klienta. Tato diplomová práce může být využita pro zkvalitnění a zefektivnění péče o klienty z odlišné kultury a dále jako podklad pro další výzkumnou činnost a rozvoj ošetřovatelství.
|
|
|
Ošetřovatelská péče u pacientů po amputaci dolních končetin v domácím prostředí
RŮŽIČKOVÁ, Karolína
Má bakalářská práce se věnuje ošetřovatelské péči u pacientů po amputaci dolních končetin v domácím prostředí. Hlavním cílem práce bylo popsat poskytovanou ošetřovatelskou péči u pacientů po amputaci dolní končetiny v domácím prostředí, dále zjistit spolupráci sester a rodinných příslušníků u těchto pacientů a jak sestry hodnotí soběstačnost u pacientů po amputaci dolní končetiny v domácím prostředí. Aby došlo k naplnění uvedených cílů, zvolily jsme následující výzkumné otázky. Jakou ošetřovatelskou péči poskytují sestry pacientům po amputaci dolní končetiny v domácím prostředí? Jak spolupracují sestry poskytující ošetřovatelskou péči v domácím prostředí pacientům po amputaci dolní končetiny s jejich rodinnými příslušníky? Jakým způsobem hodnotí sestry poskytující ošetřovatelskou péči v domácím prostředí pacientům po amputaci dolní končetiny jejich soběstačnost? Výzkumné šetření bylo provedeno pomocí kvalitativního výzkumu, konkrétně formou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný vzorek byl složen z 10 respondentek. Vybranými respondentkami byly sestry z agentur domácí péče Jihočeského kraje pečující mimo jiné právě o pacienty po amputaci dolní končetiny. Na základě výzkumného šetření jsme zjistili, že ošetřovatelská péče poskytovaná v domácím prostředí amputovaného pacienta se téměř neliší od ošetřovatelské péče poskytované v nemocničním zařízení. Sestry se při péči zaměřují na velice obdobné činnosti jako jsou především převazy ran a bandážování pahýlu. Pro některé sestry pracující v domácí péči hraje důležitou roli při poskytování ošetřovatelské péče i psychická podpora pacienta. Zjištěné výsledky také poukázaly na to, že spolupráce sester a rodinných příslušníků je převážně efektivní. Rodina o svého amputovaného člena rodiny pečuje především v rámci osobní hygieny a stravování či mu poskytuje každodenní dopomoc při chůzi a pohybu. Nejen v nemocničním, ale i v domácím prostředí sestry hodnotí soběstačnost amputovaných pacientů. Díky výzkumnému šetření jsme odhalili, že některé sestry hodnotí soběstačnost dle hodnotících škál, pro některé je zásadní mobilita amputovaného pacienta nebo zohledňují celkový stav pacienta.
|
|
|
Vliv pandemie na práci sester v agenturách domácí péče
PAĎOURKOVÁ, Aneta
Současný stav: Sestry pracující v agenturách domácí péče pečují o klienty v jejich přirozeném domácím prostředí a jsou nedílnou součástí zdravotní péče. Systém jejich práce byl ovlivněn pandemií způsobenou novým koronavirem SARS-CoV-2. Sestry musely dodržovat mnoho mimořádných opatření a pravidel, aby se toto infekční onemocnění dále nešířilo, ale zároveň byla zajištěna stávající péče o jejich klienty. Je důležité si uvědomit, že sestry agentur domácí péče pracují v první linii v boji s pandemií. Cíle práce: 1. Zjistit, jak sestry agentur domácí péče zajišťovaly ošetřovatelskou péči o své klienty v době pandemie. 2. Zjistit vliv pandemie na práci sester agentur domácí péče. 3. Zjistit, s jakými krizovými situacemi se sestry agentur domácí péče setkaly v době pandemie. Metodika: Výzkumná část bakalářské práce byla realizována kvalitativním výzkumným šetřením. Byla použita metoda dotazování, technika sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor. Získaná data byla analyzována metodou tužka a papír, otevřeným kódováním. Analýzou dat vzniklo 5 kategorií a 14 podkategorií. Výzkumný soubor: Výzkumný soubor tvořilo 10 sester pracujících ve 4 vybraných agenturách domácí péče v Jihočeském kraji. Výsledky práce: Výsledky poukazují na vliv na práci sester v agenturách domácí péče v době pandemie onemocnění covid-19. Ovlivněna byla zejména oblast organizace práce a návštěv klientů. Sestry ošetřovatelskou péči klientům poskytovaly stejným způsobem jako před pandemii, s rozdílem nošení osobních ochranných pomůcek. Poskytovaná péče byla z jejich subjektivního hlediska stejně kvalitní, jako před pandemií. Sestry se dále setkaly s několika pro ně specifickými krizovými situacemi. Využití v praxi: Výsledky mohou být využity studenty nelékařských oborů, ale také sestrami z praxe.
|
|
|
Imobilní nemocný v domácím prostředí
LANGOVÁ, Tereza
Cílem bakalářské práce bylo zjistit nejčastější problémy imobilních nemocných a jejich pečujících v domácím prostředí. Tato bakalářská práce je rozdělena na dvě části. První část je teoretická a část druhá empirická, ve které se již zabýváme samotným výzkumným šetřením. Teoretická část práce obsahuje vymezení pojmu imobilita a imobilizační syndrom. Na to navazujeme nejčastějšími projevy imobilizačního syndromu. Dalším tématem jsou potřeby imobilních nemocných a rodina, kde jsme se zmínili o laických pečujících, dále jsme pak poukázali na péči o pečovatele a agentury domácí péče. Podstatnou částí této bakalářské práce jsou oblasti, které vyžadují v péči o imobilního nemocného více pozornosti. V poslední části se zmiňujeme o dávkách pro osoby se zdravotním postižením a o sociálních službách, které mohou imobilním nemocným velmi pomoci. Empirická část této bakalářské práce byla zpracována kvalitativním přístupem a to pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory jsme realizovali s imobilními nemocnými v domácím prostředím a zároveň i s pečujícími, kteří se o imobilní nemocné starají. Získané informace byly následně analyzovány a kategorizovány. Výsledky výzkumného šetření ukázaly, jaké jsou nejčastější problémy imobilních nemocných a jejich pečujících v domácím prostředí, mezi které patří nedostatečná informovanost o péči v domácím prostředí a nevědomost o možnosti pomoci ve formě sociálních služeb, agentur domácí péče či třeba kompenzačních pomůcek. Ze strany imobilních nemocných to byla především hygiena, vyprazdňování, výživa, problémy s dekubity či stavební úpravy v domácím prostředí. Je důležité zmínit, že veškeré problémy, které uvedli imobilní nemocní a jejich pečující, by nemusely vznikat, kdyby byli pečující a imobilní nemocní dostatečně informováni již před propuštěním do domácího prostředí.
|
|
|
Hodnocení životní spokojenosti seniorů (zdravotnická zařízení, agentury domácí péče, domovy pro seniory)
FUJDLOVÁ, Radka
Teoretická východiska: Ústředním tématem mé práce je životní spokojenost seniorů, přitom obsah tohoto pojmu je vnímán velice subjektivně a navíc proměnlivě i u jednoho člověka v různých životních etapách a v závislosti na řadě okolností a událostí, které jedince na jeho životní dráze provázejí. Vždy je ovšem předpokladem prožívání spokojenosti saturace potřeb, a to jak fyzických, tak i psychických, sociálních a spirituálních. Většinou je člověk schopen uspokojování svých potřeb zajišťovat nebo alespoň ovlivňovat svými aktivitami a svojí vůlí, avšak čím je starší, tím více se stává v tomto směru závislým na pomoci okolí. Zčásti se tohoto úkolu obvykle ujímají rodinní příslušníci, kteří jsou ochotni svému blízkému pomáhat a starat se o něj, ale nastávají i situace, kdy se člověk musí svěřit do rukou zdravotníků, zejména zdravotních sester. Náplní sester je nejen plnění ordinací lékařů, ale je nezbytné, aby věnovaly pozornost i osobním potřebám svých klientů. Význam obou těchto složek péče je zcela rovnocenný, neboť úspěšnost léčby do značné míry závisí na psychickém stavu, daném uspokojením klientových životních potřeb a naopak míra pacientovy pohody je výrazně ovlivněna zdravotním stavem odvíjejícím se od úspěšné léčby. Profesionální péče, jež se jejich klientům dostává, je často vázána na umístění seniora v některých zdravotních institucích, eventuelně se jedná o variantu, kdy senior zůstává ve svém domově a přijímá péči od terénních zdravotníků jen po určitý počet hodin denně. V každém případě by cílem takovéto péče, ať už realizované jakýmkoliv způsobem, mělo být dosažení co nejvyšší možné míry spokojenosti starých jedinců. Cíle práce: Zjistit subjektivní hodnocení životní spokojenosti seniorů v závislosti na věku Zjistit subjektivní hodnocení životní spokojenosti seniorů v závislosti na pohlaví Zjistit subjektivní hodnocení životní spokojenosti seniorů v závislosti na typu organizace Hypotézy: H1: Muži jsou spokojenější než ženy H2: S vyšším věkem klesá spokojenost seniorů H3: Nejvíce spokojení jsou senioři využívající služeb ADP Metodika: V praktické části byla využita metoda kvantitativního výzkumu. Za tímto účelem jsem použila zredukovaný standardizovaný dotazník SQUALA, který jsem vzhledem k cílové seniorské věkové skupině převedla do formy rozhovorů. Získaná data byla zpracována prostřednictvím programu Microsoft Office Excel a k některým výpočtům byl využit program Statistica. V rámci výzkumného šetření byly získány odpovědi od sta respondentů z jihočeského kraje, konkrétně Českobudějovicka a Českokrumlovska. Oslovila jsem tři typu zdravotnických zařízení a to agenturu domácí péče, domovy pro seniory a oddělení následné péče v nemocnicích. V agentuře domácí péče jsem získala ke spolupráci 15 seniorů, v domovech pro seniory 39 a v nemocnicích 46. Výsledky: Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že spokojenost seniorů je nejvíce ovlivněna využívaným typem zdravotního zařízení, tedy prostředím, ve kterém je jim zdravotní péče poskytována. Jednoznačně nejspokojenější jsou lidé, kteří využívají služeb agentury domácí péče. Naproti tomu věk ani pohlaví při hodnocení životní spokojenosti podstatnou roli nehrál. Závěr: Význam mé diplomové práce spatřuji především v možnosti využít získaných poznatků, týkajících se spokojenosti seniorů a faktorů, jež tuto spokojenost ovlivňují, ke zkvalitnění péče zdravotních sester a dalších zdravotnických pracovníků.
|
|
|
Podniková kultura agentur domácí péče
Cejnková, Marie
Diplomová práce se zabývá podnikovou kulturou vybraných agentur domácí péče Jihomoravského kraje. Cílem práce je na základě analýzy stávajících podnikových kultur vybraných agentur domácí péče navrhnout soubor opatření ke zlepšení stávajícího stavu. Pomocí zjištěných výsledků a jejich vzájemné komparace stanovit obecná specifika podnikové kultury agentur domácí péče. Literární rešerše se zabývá pojmy domácí péče, podniková kultura, jejími prvky a její tvorbou, změnou a diagnostikou. Vlastní práce obsahuje informace o vybraných agenturách a vyhodnocení výsledků šetření, především dotazníků. Na základě výsledků šetření je provedeno zhodnocení podnikových kultur a následuje návrh doporučení ke zlepšení. Závěrem jsou zpracována obecná specifika podnikové kultury agentur domácí péče.
|
|
|
Analýza činností sestry v ošetřovatelské péči o seniory (zdravotnická zařízení, ADP, domovy pro seniory)
KUDLÁČEK, Petr
ABSTRAKT Teoretická východiska Demografické údaje vypovídají o tom, že celosvětově populace stárne a přibývá starých lidí, kteří potřebují zdravotní a sociální péči. Není tomu jinak i v našich zemích. Každý člověk žije svůj život ojedinělým způsobem. S přibývajícím věkem přibývají změny v tělesné, psychické i sociální oblasti. Vyrovnání se s nimi předpokládá pomoc okolí, toleranci, úctu a trpělivost. Současné formy péče o seniory se uskutečňují ve zdravotnických zařízeních, sociálních zařízeních i v rodinách. Změny sebou přinášejí nutnost hledat nový způsob života. Nejčastěji jsou to změny v oblasti péče o sebe a zvýšené nároky na pomoc okolí. Někteří senioři nepotřebují téměř žádné služby a někteří jsou závislí na trvalé komplexní péči. Jako nejlepší je pro seniory určitě život v domácnosti za podpory rodiny a při potřebě zdravotní péče spolupráce s agenturami domácí péče. Každodenní péče sestry o seniory se odvíjí od jejich stupně soběstačnosti a je nesmírně náročná. Cíle práce Pro zpracování diplomové práce byl stanoven jeden cíl, a to zmapovat činnost sester v ošetřovatelské péči o seniory ve vybraných zdravotnických zařízeních, agenturách domácí péče a domovech pro seniory. Použité metody K naplnění cílů v diplomové práci bylo využito kvalitativně- kvantitativního postupu s využitím pozorovacích technik. V kvalitativní fázi jsme realizovali pozorovací technikou výčet nejčastěji se vyskytujících výkonů. Šlo o výkony, které se na jednotlivých pracovištích vyskytovaly nejčastěji. Pozorované výkony byly zaznamenány do záznamového archu (Příloha 2), v němž byly připraveny pozorovací kategorie. Během fáze pozorování byly chybějící výkony doplněny do záznamového archu. Jednalo se tedy o polostrukturované pozorování. Kvantitativní část byla zaměřena do předem připravených pozorovacích archů (Příloha 3) a (Příloha 4) v Agentuře domácí péče v Českých Budějovicích od 1.5 do 5.7 2013, v Domově pro seniory v Českých Budějovicích od 8.7 do 12.7 2013 a v Nemocnici České Budějovice a.s. na oddělení následné péče od 22.7 do 26.7 2013. Záznamový arch s činnostmi, u kterých byly prováděny časové náměry, byl sestaven na základě předvýzkumu, kdy bylo po navštívení všech třech zařízeních orientačně zjišťováno, které činnosti se vyskytují ve všech zařízeních. K časovým náměrům byly použity digitální stopky. Časové náměry jsou uváděny v jednotkách času zaokrouhlené na celé minuty. Každá ošetřovatelská činnost byla měřena od přípravy přes provedení až do úklidu pomůcek. Pozorování probíhala vždy 8 hodin každý den 5 dní v týdnu v každém zařízení. Celkově 160 hodin po dobu 3 týdnů. Pozorování probíhalo za běžného provozu daného zařízení, během denní směny kdy každý den byla pozorována jedna sestra u patnácti seniorů v každém zařízení. Frekvence činností sester byly zpracovány a vyhodnoceny. Naměřené hodnoty byly statisticky zpracovány za pomocí testu Anova a T-testu dále byly sečteny, zprůměrovány a byly vypočteny směrodatné odchylky. Výsledky práce Z analýzy získaných dat vyplývají rozdíly v prováděných ošetřovatelských činnostech sester v jednotlivých zařízeních a časové náměry nám ukazují časové rozdíly, které jsou mezi jednotlivými zařízenými při vykonávání ošetřovatelských činností. Cíle diplomové práce bylo po výzkumném šetření dosaženo, výzkumná otázka byla zodpovězena a hypotézy po statistické analýze dat nebyly potvrzeny. Závěr Ošetřovatelská péče o seniory je sama o sobě velmi náročná a sama o sobě specifická, proto by si i zkušená sestra měla stále doplňovat své znalosti v péči o seniory, aby byla schopna poskytnout kvalitní ošetřovatelkou péči, která bude provedena správným postupem.
|
|
|
Péče o chronické rány z pohledu sester v agenturách domácí péče v ČR
NACHTNEBLOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zabývá problémem léčby chronických ran z pohledu sester v agenturách domácí péče. První polovina teoretické části je věnována ranám. Zde můžeme nalézt orientační rozdělení ran. Především se však týká problematiky chronických ran, přesného rozdělení nejčastěji se vyskytujících chronických ran a zařazení stadia rány dle klasifikace. Důležitá je také prevence vzniku chronických ran. Zde je nejdůležitější intervencí sledování rizikových faktorů. Dále jsou v práci popsány fáze hojení ran, jejich dělení a návaznost na sebe. Při léčbě je nutná dokumentace rány. Této oblasti se věnuje celá kapitola, z níž lze jednoznačně vyčíst, jaké jsou zapotřebí vědomosti o ráně a jakým způsobem provádět správnou dokumentaci. Kontinuum hojení rány určuje průběh léčby dle barev spodiny rány. Průběh by měl být od barvy černé k barvě růžové, která znázorňuje pozitivní vývoj léčby. Faktory ovlivňující hojení jsou rozděleny do dvou kategorii - vnější a vnitřní faktory. Hlavní složkou kapitoly o léčbě chronických ran jsou moderní obvazové techniky. Druhá polovina teoretické části je zaměřena na charakteristiku agentur domácí péče. Zajímavá je historie domácí péče a okolnosti podmiňující vznik myšlenky ošetřování pacientů v jejich domácím prostředí. V součastné době se na péči o klienta v domácím prostředí podílí multidisciplinární tým. Domácí péče je poskytovaná v různých druzích péče tak, aby byly pokryty veškeré potřeby ze strany klienta a zároveň požadavky ošetřujícího lékaře. Bakalářská práce má stanoveny dva cíle: cíl 1. - zmapovat vzdělání sester v agenturách domácí péče v oblasti hojení ran. Cíl 2. - zjistit nejčastější metody hojení chronických ran v agenturách domácí péče. K dosažení cílů byla zvolena technika kvalitativního šetření pomocí nestandardizovaného rozhovoru. První výzkumný soubor tvořily sestry, které pracují v Oblastní charitě České Budějovice a ADP Alice v Českých Budějovicích. Druhým výzkumným souborem byly sestry pracující v Oblastní charitě Znojmo. Celkem bylo provedeno 8 rozhovorů se sestrami agentur domácí péče. Výzkumná otázka č.1 zjišťuje, jaké kurzy sestry agentur domácí péče navštěvují. Na základě provedeného výzkumu bylo zjištěno, že sestry navštěvují kurzy dle svého výběru průměrně 3x ročně. Každý rok se sestry zúčastňují kurzu věnovanému problematice léčby chronických ran. Všeobecné zdravotní sestry ví, kde mohou vyhledat vzdělávací programy. Byla také zjištěna velmi zajímavá informace v podobě toho, že veškeré zúčastněné kurzy zaměstnavatel proplácí. Výzkumná otázka č. 2 řeší problematiku toho, které metody při léčbě chronické rány jsou nejčastěji používány. Zde bylo na základě provedených rozhovorů zjištěno, že všeobecné sestry upřednostňují léčbu pomocí moderních materiálů, které přináší velké množství výhod jak pro klienta, tak i pro zdravotnický personál. Nejčastěji uváděné výhody jsou ? menší frekvence převazů, rychlé zhojení defektů, šetrný převaz a především spokojený klient. Dále byl zjištěn problém v užívání moderního vlhkého materiálu. Zdravotní sestry se často setkávaní s nesouhlasem ošetřujícího lékaře, který není ochotný tyto materiály předepisovat. Z tohoto důvodu si klienti musí materiály hradit sami. Celkově se sestry shodly, že léčba chronické rány pomocí moderního krytí je přínosem pro klienta. Stanovené cíle bakalářské práce tedy byly naplněny. Sestry v agenturách domácí péče se pravidelně vzdělávají v oblasti hojení ran. Nejčastější metodou hojení chronických ran v agenturách domácí péče je metoda vlhkého hojení.
|
|
|
Problematika zajištění ošetřovatelské péče a potřeb nemocných v LDN a v domácí péči z pohledu sester
GUIDOVÁ, Hana
Abstrakt Cílem ošetřovatelské péče je udržet člověka co nejdéle soběstačného, zlepšit kvalitu života, zajistit směr nebo životní program v psychických i sociálních aktivitách. Potřeba vzniká z pocitu nedostatku nebo přebytku v oblasti biologické, psychologické, sociální nebo duchovní. Tato práce se zabývá problematikou zajištění ošetřovatelské péče a potřeb nemocných v léčebně dlouhodobě nemocných a v domácí péči z pohledu sester. Součástí práce bylo kvantitativní šetření pomocí dotazníků. Zúčastnilo se ho 64 sester z 6 oslovených LDN a 50 sester z 9 oslovených ADP. V bakalářské práci byli zjišťovány možnosti na poskytování zdravotní péče a možnosti na uspokojování nižších a vyšších potřeb. Stanoveny byly tři hypotézy. První hypotéza se zabývala sestrami z domácí péče, které zajišťují klientům komplexnější ošetřovatelskou péči. Výsledky šetření tuto hypotézu potvrdily. Sestry z domácí péče zajišťují současně odbornou zdravotní péči, nižší i vyšší potřeby. Sestry z LDN zajišťují nižší a vyšší potřeby méně než sestry z domácí péče. Druhá hypotéza se zabývala vlivem typu organizace na uspokojování potřeb klientů. Tato hypotéza byla na základě výsledků šetření potvrzena. Sestry v domácí péči mají více prostoru pro zajišťování potřeb, než sestry v LDN. Třetí hypotéza šetřila, zda sestry z domácí péče mají více prostoru k uspokojování vyšších potřeb než sestry v LDN. Tato hypotéza byla rovněž na základě výsledků potvrzena. Z šetření vyplynulo, že část sester pracujících v LDN má málo času na uspokojování nižších a vyšších potřeb. Bohužel nebyla výjimkou odpověď, že zajištění těchto potřeb není nutné, a i kdyby bylo, tak pro tuto péči není časový prostor. Přístup k ošetřovatelské péči a k potřebám nemocných prochází neustálým vývojem. Co dříve bylo dostačující, dnes již není. Domnívám se, že přínosem pro sestry by bylo doporučení, aby více využívaly vzdělávání. Aby si uměly uvědomit potřeby, které nemoci vznikají. Vždyť pokrývání těchto potřeb je součástí léčebného procesu. Vedoucím pracovníků léčeben pro dlouhodobě nemocné a agentur domácích péčí, bych doporučila zajistit více kvalitních kompenzačních pomůcek a moderního zdravotnického materiálu. Dále pak, aby zvážily počet ošetřujícího personálu na počet ošetřovaných klientů. Vždyť poskytování kvalitní ošetřovatelské péče, je cílem každé sestry.
|
|
|
Problematika hospicové péče z pohledu sester agentury domácí péče a potencionálních pacientů
PEŠKOVÁ, Petra
Téma bakalářské práce zní {\clq},Problematika hospicové péče z pohledu sester agentury domácí péče a potencionálních pacientů``. Pro práci byly stanoveny dva cíle a tři hypotézy, kdy prvním cílem bylo zmapovat situaci v oblasti poskytování domácí hospicové péče z pohledu sester agentury domácí péče. K tomuto cíli byly stanoveny dvě hypotézy. H1- sestry agentury domácí péče poskytují domácí hospicovou péči a H2 - sestry agentury domácí péče mají zájem na rozšíření domácí hospicové péče mobilními hospicovými jednotkami. Druhým cílem bakalářské práce bylo zjistit informovanost laické veřejnosti o problematice poskytování hospicové péče agenturou domácí péče. K tomuto cíli se vztahuje třetí a poslední hypotéza H3 - laická veřejnost nemá informace o poskytování hospicové péče agenturou domácí péče. K naplnění cílů bylo zvoleno kvantitativní výzkumné šetření, sběr dat byl proveden metodou dotazování, technikou dotazníků. Dotazníky byly dvojího typu pro sestry agentury domácí péče a pro laickou veřejnost. Výsledná data jsou zpracována popisnou statistickou metodou. 1. výzkumný soubor byl tvořen 57 sestrami a 2. výzkumný soubor tvořilo 75 respondentů. Zjistili jsme, že sestry agentury domácí péče poskytují domácí hospicovou péči, ale mnohdy nejsou schopny zajistit kvalitní podmínky domácí hospicové péče. Dalším překvapujícím zjištěním práce je, že sestry agentury domácí péče nemají zájem na rozšíření domácí hospicové péče mobilními hospicovými jednotkami. Myslíme si, že sestry agentury domácí péče nemají potřebné informace o domácí hospicové péči. Hypotéza 1: sestry agentury domácí péče poskytují hospicovou péči, byla vyvrácena, a hypotéza 2: sestry agentury domácí péče mají zájem na rozšíření domácí hospicové péče mobilními hospicovými jednotkami, byla vyvrácena, čímž jsme cíl1 splnili. Dále jsme zjistili, že laická veřejnost má deficitní vědomosti o problematice poskytování hospicové péče agenturami domácí péče, čímž se potvrdila hypotéza 3: laická veřejnost nemá informace o poskytování hospicové péče agenturou domácí péče a cíl 2 byl splněn. V souvislosti s těmito poznatky navrhuji opatření ke zlepšení informovanosti o domácí hospicové péči. Doporučuji vytvoření informačních článků v časopisech pro laickou veřejnost, ale i v odborných časopisech pro sestry. Dále pro sestry navrhuji informační semináře a spolupráci s hospici.
|
host ::
RSS.